HOUBY.jpg

Houby jsou opravdu zajímavou skupinou organismů dříve řazených do rostlinné říše, dnes mají však říši samostatnou i když se spíš prý kamarádí s živočichy... Tato stránka není určena pro určování jedlosti či nejedlosti hub, tak to v našich textech neuvidíte. Houby jsou ošidné a sbírat by je měli jen ti, kteří je bezpečně poznají. Uvádíme ale jejich případnou jedovatost. Koneckonců se v nich vyznat je poměrně složité. Dnes známe po celém světě asi 150 000 druhů hub. Je to ovšem jen 10 % z jejich celkového odhadovaného množství. Máme tady ještě hodně co objevovat... Samostatnou skupinou organismů jsou lišejníky. Jedná se o symbioty hub a řas, takže jsme je úplně nespravedlivě zamíchali do skupiny houby. 

NA HLAVNÍ STRÁNKU   LIDSKÁ OBYDLÍ

hnojník obecný

vypadá velice hezky, dokud se mu odspodu neotevře klobouk. Potom odspodu začne uhnívat a už tak pěkný není.

hnojnik.jpg

špička obecná

Špička obecná je též známa jako špička travní či špička polní. Špiček je po světě známo 1000 druhů. Špička si v trávě dělá prostor tím, že podhoubí vylučuje silný jed, kterým zahubí ostatní houby, ale třeba i slimáky.

špička.jpg
NA HLAVNÍ STRÁNKU   POLE A LOUKY

žampion polní

žampionů neboli pečárek je u nás více druhů a některé jsou i jedovaté. Rozeznají se podle typického zápachu.

žampion.jpg

 čirůvka májovka

Čirůvka májovka se objevuje už koncem dubna. Nalezneme ji v zahradách, na okrajích lesních cest i v parcích.
Nezkušený houbař může májovku zaměnit za smrtelně jedovatou závojenku olovovou

 ciruvka.jpg

pýchavka obrovská - vatovec

Opravdu občas obrovské plodnice neznamenají, že je to naše největší houba. Celý organizmus se počítá včetně velikosti podzemní části, tedy podhoubí a v tomto ohledu je to malý cvrček.

vatovec.jpg    

jidášovo ucho

Plodnice ucha jidášova připomínají hnědé, želatinové, rosolovité maso. Počátek je pohárkovitý, vyvíjejí se z něj laloky, díky nimž vypadají až neuvěřitelně podobně jako lidské uši. 

jidasovo-ucho.jpg    
NA HLAVNÍ STRÁNKU   LES

bedla vysoká

Pozor na záměnu s bedlou ostrošupinnou nebo bedlou chřapáčovou které jsou smrtelně jedovaté a od kterých se liší posuvným prstenem.

bedla.jpg

kotrč kadeřavý

Kotrč kadeřavý je mohutná chorošovitá houba keříčkovitého vzhledu, která parazituje převážně na kořenech borovic.

kotrc.jpg

pýchavka obecná

Pýchavka obecná je houba z čeledi pýchavkovitých. Je nejčastějším a nejlépe rozpoznatelným zástupcem rodu v Česku.

pychavka.jpg

václavka smrková

a tady máme vítěze o největší houbu na Zemi. Kupodivu je to tahle nenápadná houba, která v Oregonu podhoubím pokryla zhruba 10 km2.  Celkem je její hmotnost odhadovaná na několik set tun a se svým stářím až 8 500 let je to také nejstarší známý organizmus na Zemi.

vaclavka.jpg

muchomůrka červená

Muchomůrka červená je jedovatá houba z čeledi muchomůrkovitých. Patří k nejznámějším jedovatým houbám, ačkoliv fatální otravy jsou vzácností. Je užívána také pro své psychotropní účinky.

muchomurkacervena.jpg

 klouzek strakoš - kačenka

Ačkoli se tomuto klouzkovi který je v okolí Staňkova hojný přezdívá kačenka, ve skutečnosti s opravdovou kačenkou má společné jen to, že je to houba. Kačenky vypadají trochu jako smrže.

 strakos.jpg

hřib žlutomasý - babka

Tento hřib získal díky svému popraskanému klobouku přezdívku praskáč, nebo babka. Jeho chuť je nakyslá, a proto se mezi houbaři netěší velké oblibě. Velmi často ho navíc napadá plíseň.

babka.jpg

 hřib hnědý

Tomuto hřibu od pradávna říká suchohřib, a to hlavně proto, že je nejlepší jej usušit. Nebývá tak často napadán larvami hmyzu jako většina jiných hřibů.

 hribhnedherb1.jpg

muchomůrka tygrovaná

Je prudce jedovatá. Muchomůrka tygrovaná požita byť jen v malém množství působí sice nikoliv smrtelné, ale těžké psychotropní otravy, často s trvalými následky.

tygrovana.jpeg

lišejníky 

obecně skupina drobných hub, které kamarádí s řasami. Na obrázku terčovka bublinatá.

 tercovkabub.gif

paticka.jpg




inPage - webové stránky s AI, doménawebhosting