Kde máte drozda? A kde sýkorky a jiřičky, a kam se poděl strnad? A labuť by tu opravdu být měla a holubi jsou snad základ, ne?
Ano. Nejen v ptácích máme na stránkách hodně nevyplněných míst, která se s týmem odborníků budeme snažit vyplnit. A třeba požádáme o pomoc i vás při vyhlášení nějaké přírodovědecké akce.
NA HLAVNÍ STRÁNKU | LIDSKÁ OBYDLÍ | ||
Původní zemí hrdličky zahradní je zřejmě Indie, odkud se rozšířila do celé Evropy. Platí za nejrychleji se šířící ptačí druh, který během svého velkolepého tažení v minulém století úspěšně kolonizoval i Českou republiku. Dnes se běžně vyskytuje ve většině našich měst a vesnic v těsné blízkosti člověka. |
|||
Kos byl původně plachým ptákem. Útočištěm mu byly husté lesy. Teprve ve 20. století přivykl kos přítomnosti člověka a začal se vyskytovat také ve městech, kde má mnohem širší možnosti obživy. Dnes vám klidně běhá přímo za sekačkou a vyzobává hmyz z posečené trávy. |
|||
Straka patří do čeledi „krkavcovitých“ spolu se sojkami, kavkami, vránami, havrany,.. a samozřejmě krkavci. Celá tato rodina je charakteristická středním vzrůstem, univerzálností, bohatým společenským životem a v neposlední řadě také značnou inteligencí. A ano, líbí se jí lesklé předměty, které ráda krade. |
|||
Vrabci domácí mají zálibu ve velkých skupinách, v tom, že jsou neustále pospolu. Zajímavým jevem u vrabců jsou jejich sněmy. Vrabci se k večeru slétají na některý strom a na něm dovedou pročimčarat celou noc. Vrabec domácí je nejrozšířenější pták na světě. |
|||
Vlaštovky hnízdí 2x do roka od května do srpna. Vlaštovka je dálkový migrant – zimovištěm našich ptáků je jižní část afrického kontinentu. K nám přilétá již v druhé půli března, jarní přílet pak vrcholí v dubnu. Jejich hnízda poznáte snadno, stavějí z bláta miskovité stavby často pod střechami budov. |
|||
NA HLAVNÍ STRÁNKU | POLE A LOUKY | ||
Skřivan má na hlavě rozvernou chocholku, podle které ho bezpečně poznáme. Když se ale nepředvádí v povětří, snadno ho přehlédneme – má kropenaté, maskovací zbarvení. To je velmi důležité, protože skřivánci hnízdí, potravu hledají a mladé vychovávají na zemi. Hnízdo pečlivě schovávají pod převisy staré trávy. |
|||
Pokud někam jedete autem, vidíte často káně sedět u silnice, na stromech, na stozích slámy a podobně. Často káňata sedávají i na zemi. Běžně loví hraboše přímo ze země. |
|||
NA HLAVNÍ STRÁNKU | LES | ||
Strakapoud je poměrně hojný v lesích, parcích i zahradách s velkými stromy. Na jaře označuje své území hlasitým bubnováním do větví nebo do kovové tyče, když zjistí, jak pěkně zní. Může se dožít až 10 let. Je stálý a v zimě často přilétá na krmítko. Chutná mu lůj a slunečnice. |
|||
Výr velký je naše nejznámější a největší sova. Díky impozantnímu vzhledu, mohutnosti a dravosti je označován za "krále noci" či "nočního orla", což si jako největší evropská sova plně zaslouží. Prodloužená pírka vytvářejí na hlavě tzv. "uši", které mohou být až 9 cm dlouhé. Rozpětím křídel od 160 do 200 cm se vyrovná stepnímu orlovi. |
|||
NA HLAVNÍ STRÁNKU | VODNÍ PLOCHY | ||
Kormorán je velmi zdatným plavcem a za potravou se velmi často potápí. Pod vodou vydrží až 1,5 minuty a je schopný se potopit do hloubky až 9 m. Živí se rybami, což rybáři neradi vidí, a tak se například na rybnících Vížky občas ozve hlasitá střelba. Jsou to ovšem jen plašiče kormoránů. |
Čáp černý je mnohem rybožravější než čáp bílý, loví s oblibou v menších vodních tocích ryby až do velikosti 25 cm. Hnízdí na stromech v lesích kolem Krchleb a se štěstím ho na Vížkách můžete potkat, i když je vzácný a vedený jako silně ohrožený. |
||
Hned po vylíhnutí zvládnou kachňata ujít klidně až jeden kilometr spolu se svojí matkou, aby našly vhodný zdroj vody, kde by se mohly v přírodě ukrýt do bezpečí. Jsou také okamžitě schopná plavat. |
Občas na rybnících a na řece můžete vidět i tuhle krásnou volavku, která k nám příležitostně přilétá z jihu. Je podobná volavce bílé, která má ovšem žlutý zobák. |
||
Ledňáček je jedním z našich nejkrásnějších ptáků. V naší republice se vyskytuje po celý rok, severněji hnízdící páry už na léto odlétají do jižních krajin. Pokud je u nás chladnější zima, mnoho ledňáčků ji nepřežije. Ačkoli útočí na ryby střemhlav, pod vodou nevidí, a tak je úspěšný zhruba každý desátý pokus. |
|||
Volavka se živí drobnými rybami, žábami, měkkýši i hmyzem. V jejím jídelníčku ovšem najdeme i drobné hraboše, které obratně chytá na poli. Volavka je velmi trpělivý lovec. |
|||